18. Faktory rojení včel

Lukáš Prouza

• Rojení nastává většinou v období měsíců února až března, ale není neobvyklé pokud se tak stane i v následujících měsících
• Mezi hlavní příčiny tohoto jevu patří zejména potřeba včelstva přestěhovat se do větších prostor, poněvadž jejich stávající působiště se pro ně stalo již příliš malé a to v mnoha směrech a tudíž pro další vývoj a setrvání včelstva je nevyhovující.
• Zmenšení životních prostor má za následek menší kapacitu pro ukládání zásobních produktů jako je například med a pyl, jenž vyžadují tvorbu nových plástů tak se jedná i o zvětšení prostor pro plodovou plochu, která je nezbytná pro včelí matku z důvodu optimální podmínek pro kladení.
• Další příčinou pro vznik rojení je narůstající počet mladých včel, to souvisí s rozšiřováním plodové plochy, poněvadž dřív nebo později se prostorová kapacita včelího sídliště již nedá zvětšit.
• Nedostatek prostoru je tedy jednou z příčin proč dochází k včelímu rojení, ale na druhou stranu existují i případy, kdy dojde k rojení aniž by dané včelstvo mělo nedostatek prostoru k hladkému průběhu svého rozvoje. V těchto případech zde podstatnou roli hraje druh včel či popřípadě druhové křížení.
• Existují však i kmeny (druhy), které se vyznačují prakticky úplnou absencí rojení – je to například včela Buckfastská.
• Mezi další faktory, jenž mohou předcházet rojení je stáří včelí matky. Je známo, že včelstva s víceletými matkami se rojí mnohem snadněji než s matkami mladými. Poměrně často k rojení dochází s ohledem na výměnu matky, kterou může včelstvo provést i samo. Tento případ nastává v souvislosti s přítomností mateří látky, kterou produkují v mnohem menší míře staré či opotřebované matky na rozdíl od matek mladých. Tím, že dojde k poklesu tvorby mateří látky nastane situace, kdy již není možné vyhovující rozdělení mateří látky na všechny členy včelstva. Stejná situace však může nastat i v případě malého životního prostoru nebo při velkém členění úlu.
• Lze také konstatovat, že rojivost podporuje i intenzita slunečního záření, poněvadž dochází k přehřívání úlů. Bylo zjištěno, že včelstva, jenž mají úl pod plným slunečním ozářením v teplých letních měsících jsou náchylnější k rojení než ta, která jsou ve stínu.
• Potřeba rojení je tedy ovlivňována i během roku a to nejen již zmíněním slunečním zářením, ale také velikostí nabídky pylu v dané lokalitě, kde se včelstvo nachází.